Darlingtonie (Darlingtonia)

17. července 2008 v 17:33 | sisa |  darlingtonie

Úchvatný a vzácný endemit vyskytující se pouze ve dvou středozápadních státech U.S.A - v jihozápadním Oregonu a severní Kalifornii. Pro tvar svých pastí připomínající vztyčenou hlavu kobry, bývá také nazývána "kobří lilie". Darlingtonie roste v širokém areálu nadmořských výšek, nalezneme ji v přímořských nížinných polohách téměř až na úrovni moře, ale také na horských úbočích vystavených západnímu, oceánskému proudění vlhkého vzduchu, kde vystupuje až do výšky 2800 m n. m. Ve vyšších nadmořských výškách bývají rostliny během zimy pod pokrývkou sněhu, zatímco rostliny z nižších nadmořských výšek jsou zřídkakdy vystaveny velmi slabému mrazu. Je to území se zimními dešti a letní suchou periodou, která trvá jeden až čtyři měsíce. V severnějších a vysokohorských polohách je sucho kratší. Roční úhrn srážek se na různých místech výskytu darlingtonie velmi liší (asi 500 až 2000 mm) a stejně je tomu i s průměrnými ročními teplotami (asi 2 až 15°C). Přesto darlingtonie není tolerantní vůči vysokým teplotám a nízké vlhkosti. Rostlina je vázána na mikroklima vytvářené horskými toky a prameništi. Roste v celých porostech na mírných svazích protkaných bystřinami stékajícími z hor a tajících sněhů, často i přímo v potočních náplavech a v peřejích. Teplota substrátu je vyrovnávána vodním tokem, který jej promývá a ochlazuje i v nejteplejších letních dnech na teploty většinou pod 15°C. Blízkost oceánu a popřípadě i vysokohorská poloha zajišťují vysokou vzdušnou vlhkost také v době letního sucha. Rovněž půda zůstává díky blízkosti vodotečí stále mokrá. Darlingtonie roste na výslunných i polostinných světlinách jehličnatých lesů, složených z jedlí, borovic, zeravů, douglasek a dalších dřevin. Koření v rašelinících, rašelině i ve štěrkovitých náplavech, vzniklých zvětráním hadců, jež v území převládají. Rostliny se zřídka vyskytují v rašeliništích se "stojatou" vodou a je zřejmé, že významně preferují "pohyblivou" vodu, která stále omývá jejich kořeny, což je zřejmě klíč k úspěšnému pěstování. Pěstujeme je ve vzdušnějších substrátech (rašeliník, rašelina) s přídavkem perlitu, keramzitu nebo žulové drti. Často zaléváme chladnou (v létě vychlazenou) vodou shora, v horkých dnech lze na povrch substrátu přidat kousky ledu. Darlingtonii vyhovuje venkovní kultivace s rozdíly denních a nočních teplot, ale dá se také pěstovat i na okenním parapetu v bytě. Aklimatizované rostliny lze celoročně pěstovat venku v zahradním rašeliništi. Je známo několik forem Darlingtonie - zajímavá je nedávno nalezená celozelená forma se žlutými květy, označená jako "Othello". Darlingtonie patří k pěstitelsky náročnějším rostlinám, vyžadující i v tropických dnech chladné mikroklima. Rostliny z nižších nadmořských výšek jsou však více tolerantní k vyšší teplotě a dobře snášejí i občasná letní vedra. V současné době je kultivace této majestátní rostliny relativně dobře zvládnutelná, avšak rostliny nikdy nedosáhnou téměř metrové výšky, jak tomu bývá v přírodě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama